Pár slov úvodem

Proč Louňovice a proč srub

Do Louňovic jsem se jel podívat na doporučení kamaráda v roce 2000. Stačilo pár procházek a bylo jasno – tady chci žít. Tak jsem koupil pozemek.

K přírodě mám celý život blízko a kdysi na horách se mi tak líbilo v místních domech z klád, až bylo jasno podruhé – bude to srub.

A je. Kolaudovali jsme v roce 2007. První tři roky sesychání dřeva byly "zábavné", ale dům si sedl a od té doby je to tak, jak jsem si představoval.

Podobně jako dům mě inspirovaly i permakulturní principy na zahradě. Nechat přírodu žít a moc jí do toho nekecat.

Vybagroval jsem jámu na přírodní jezírko. K jeho stavbě zatím bohužel nedošlo, ale jednou to bude paráda.

Z hlíny z jámu je val, na kterém rostou šípky a trnky jako plot.

Koho by zajímalo víc, rád popovídám nebo ukážu fotky, kdy tady bylo jen pšeničné pole, ze stavby, nebo jak roky ve srubu plynuly.